Rejvíz únor 2017
Na horách může být krásně i bez sněhu
Jak se užívá hor, když odtaje sníh dřív, než se ubytuješ, dřív, než vyndáš běžky z kufru auta?
Jde to a je to příjemné. Já bych zkusila sestavit seznam výhod a nevýhod. Pokud se mnou nebudete souhlasit, můžete si udělat svůj vlastní.
Výhody
Nemusím se s funěním hrabat do kopce, abych se pak se strachem řítila dolů a nevěděla, jak zabrzdit a nespadnout u toho, a když, tak jak se opět postavit na nohy a hlavně si přitom nic nezlomit.
Nemusím mazat lyže, protože to stejně neumím. Když mi jedou, tak to střílí dozadu, a když nejedou, rvu stopu i s trávou a kořeny.
Nejsem brzda pro „hoňáky“, kteří mi za zády řvou: „Stopa! Stopa!“ A kteří nevědí, jak se chovat ke starším lidem.
Určitě to není všechno, napadají mě ještě problémy se zacvaknutím boty do lyže, musím vypátrat, která je levá a která pravá, do toho mi překážejí hůlky a občas je i ztrácím.
Všechny jmenované překážky mi byly léta letoucí k smíchu, nádherný pocit sounáležitosti s tou zasněženou krásou, slastná únava po podaném sportovním výkonu, gulášová polévka a pivko v cíli a někdy i trochu ješitnosti, že...
Ta ješitnost mi zůstala, když si vybavím cestu ze Špindlu na Luční boudu nebo sjezd z Josefovky na Bílé Labe, stačí i Čeťák za humnama nebo Kocanda.
Když nyní obuji boty značky Rossignol a nacvaknu lyže Madshus, následuje důstojná chůze na lyžích, prudkých pohybů prostá. Naprosto spolehlivě zvládnu polévku, pivko, no a to namazání nechávám na večer.
Jak to vidíte vy, moji kamarádi, s nimiž jsem strávila příjemné dny na Rejvízu? Procházka dobrá! Wellnes skvělý, jídlo bezva a jen pro pokračující sklerózu nevyjmenovávám všechna nej.
Přeberte si to, jak chcete, přidejte si svoje výhody, případně nevýhody, já žádné nenašla. A jestli jsem zapomněla něco pochválit, tak se omlouvám.
Eva Havelková